Plíseň bramborová: ošetření brambor před infekcí a podle prognózy
Postřik proti plísni bramborové musí začít před infekcí, první ošetření většinou před zapojením porostu mezi řádky. Ošetření fungicidy po infekci je podstatně méně účinné. Nástup choroby se čeká od druhé poloviny června, v ranobramborářské oblasti dříve. Fungicidní clona se udržuje bez přerušení po celou vegetaci. Konkrétní prostředek vyberete v oficiálním registru POR.
Původce a rychlé šíření choroby
Phytophthora infestans patří mezi oomycety. Za vlhka se choroba rychle šíří a napadá listy, stonky, rajčatové plody i bramborové hlízy.
Patogen přezimuje v napadených hlízách. Mezi infekcí porostu a prvními příznaky uplyne v průměru týden. Zdroje infekce jsou také ve volných skládkách odpadních brambor a v plevelných bramborách v jiných plodinách.
Nať a řez hlízou: jak vypadá plíseň na bramborách
Sekundární infekce se projeví nejdříve ve spodních listových patrech nebo na špičkách lístků, kde se nejdéle drží voda. Žluté, rychle hnědnoucí až černající nekrotické skvrny se šíří po celé rostlině a napadeny jsou i stonky. Při nálezu si poznamenejte, v jakém patře porostu skvrny jsou a zda jsou i na řapíku či stonku. Na spodní straně listů se při vysoké vlhkosti na okrajích skvrn objevuje šedobílý plísňový povlak.
Na slupce infikovaných hlíz jsou obvykle rozsáhlé olovnatě šedé nepravidelné skvrny. Na řezu je dužnina rezavě zbarvená a zbarvení proniká do hloubky. V pozdějším stadiu rozklad hlíz dokončují bakterie, případně některé houbové patogeny. Hlízy proto prohlédněte, dokud nejsou zcela rozložené, a to slupku i dužninu na řezu.
Jak odlišit plíseň bramborovou od jiných skvrn na nati
Při přísušku lze příznaky plísně v nati zaměnit za listové nekrózy většinou fyziologického původu nebo za hnědou a terčovitou skvrnitost. Napadení plísní potvrdí přenesení listů do vlhké komůrky: v pozitivním případě se během 12 až 24 hodin vytvoří na spodní straně listů šedobílý povlak. Prohlédněte proto spodní stranu listu, zejména při okraji postupující skvrny, a staré suché poškození porovnejte s čerstvými příznaky na dalších listech.
Prognóza plísně bramborové a začátek postřiků
Prognóza je významným prvkem integrované ochrany zejména pro stanovení počátku ošetřování fungicidy. V Česku se využívá Negativní prognóza, metoda NoBlight a prvky metody Blitecast; vycházejí z průběžného sledování teploty a vlhkosti. Celostátně prognózu zpracovává ÚKZÚZ. Práh podle podílu napadené natě se nepoužívá, protože i nízké napadení natě může při souhře dalších faktorů znamenat vysoké napadení hlíz.
V odrůdové databázi VÚB je dostupná prognóza prvního výskytu plísně bramboru i aktuální podmínky šíření. Ke každému výstupu si poznamenejte stanoviště, čas vydání a jeho vztah k vašemu poli. Upozornění ze vzdálené stanice berte jako podklad k posouzení, ne jako hotový pokyn k postřiku.
Postřikový sled: čím a jak často stříkat brambory
Výběr fungicidů se podřizuje průběhu počasí, náchylnosti odrůdy a stavu porostu. Na začátku sledu se používají přípravky, které pronikají do rostliny, jsou v ní systémově rozváděny a chrání i nové přírůstky. V druhé polovině vegetace při intenzivním šíření choroby se používají nejúčinnější hloubkově působící fungicidy a v závěru vegetace přípravky chránící hlízy.
Preventivní postřiky v suchu a při slabém infekčním tlaku zajistí běžné kontaktní fungicidy; při časném nástupu podmínek pro infekci a rychlém šíření plísně je nutné začít fungicidy se systemickou účinností. Fungicidy s fenylamidy (metalaxyl-M, benalaxyl) se používají jen pro první postřiky, nejvýše 2–3× po sobě, kvůli rychlému nástupu rezistence; u ostatních fungicidů je vhodné je střídat. Počet ošetření za sezonu omezuje etiketa přípravku.
Postřik se obvykle opakuje po 7–10 dnech, častěji za deště, při silném infekčním tlaku a u náchylných odrůd. Po intenzivních srážkách se postřik obnovuje co nejdříve. Dávka vody nesmí klesnout pod 0,4 l na 10 m², tedy 400 l/ha. Proti plísni bramboru je povoleno téměř čtyřicet přípravků a vždy platí údaje a použití z jejich etikety.
Po zjištění plísně v porostu se používají přípravky chránící hlízy, obvykle nejméně dvě aplikace podle doby, po kterou jsou hlízy vystaveny infekci z natě, a podle srážek.
Ukončení vegetace: kdy zničit nať, aby plíseň nepřešla na hlízy
Zničením natě desikací nebo mechanickým rozbitím se odstraní zdroj infekce pro hlízy. Vegetace se ukončuje při napadení natě v rozmezí 5–20 %, lépe do 5 % při rychlém šíření plísně, očekávaných silných deštích a těžší půdě. Silně náchylné odrůdy se ukončují už při 1 % napadené listové plochy. Nepodaří-li se ochranu zvládnout, nať se rozdrtí (poseče, vytrhá) a odstraní z pozemku nejpozději při napadení 5 % natě, aby plíseň nepřešla na hlízy. Mechanické odstranění nebo desikace natě se provádí zhruba 3–4 týdny před sklizní.
Plíseň bramborová: bio ochrana, zdravá sadba a odolnější odrůda
Základem prevence je zdravá certifikovaná sadba a potlačování výdrolu brambor. Nechemická ochrana brambor s významnou účinností zatím neexistuje; bez fungicidů lze využít odolnější a rané odrůdy, které dají přijatelný výnos před nástupem epidemie. Ani odolná odrůda nezůstane při silném infekčním tlaku zcela bez příznaků.
Veďte záznamy o postřicích na jednom místě. Začněte zdarma.
Povolené přípravky proti plísni bramborové
Při středním infekčním tlaku může postřikový sled tvořit Ridomil Gold MZ Pepite (2×), Infinito nebo Revus (2×) a Altima 500 SC nebo Ranman Top (2×). Český registr zahrnuje povolené přípravky, pomocné prostředky a základní látky; průvodce registrem popisuje vyhledávání. V registru hledejte podle obchodního názvu z obalu použití pro brambor a plíseň bramborovou.
Rajčata: listové skvrny, plody a prevence
Rajčata se proti plísni ošetřují preventivně, je-li léto deštivé, nebo hned při prvních příznacích, a postřik se opakuje v několikadenních intervalech. Od půlky června se každých 10–14 dní aplikují přípravky s delší ochrannou lhůtou, zejména když prší. Dozrávající plody se ošetřují přípravky s kratší ochrannou lhůtou. V době nižšího tlaku se používají přípravky na bázi mědi. Povolené přípravky pro rajče jsou v registru POR. Vyberte v něm použití přímo pro rajče; podmínky z brambor na rajčata automaticky nepřenášejte.
Plíseň na listech a plodech rajčat
Na listech vznikají od okrajů neohraničené vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle rozšiřují. Na rozhraní zdravého a nekrotického pletiva se za vlhkého počasí objevují na spodní straně listů nevýrazné bílé povlaky. Listy postupně odumírají. Prohlédněte proto obě strany listu i postupující okraj poškození: fotografie už zcela hnědého středu listu rozlišovací znak nezachytí.
Na plodech se nejdříve objeví malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují. Nemocné pletivo hnědne a jeho povrch je vrásčitý. Na dozrávajících plodech je napadené pletivo odděleno od zdravého zelenavým lemem a pletivo pod skvrnami je tmavé.
Choroba se šíří na plodech i po sklizni. Při třídění proto zkontrolujte i rajčata, která při sběru vypadala zdravě.
Kontrola sazenic před výsadbou
Sazenice rajčat se prohlížejí na příznaky plísně před nákupem i před výsadbou. Napadené sazenice nevysazujte mezi zdravé rostliny, jinak přenesete zdroj infekce přímo do nového porostu.
Kdy a kde plíseň rajčat napadá
Porosty rajčat jsou napadány zejména od července, při vyšší vzdušné vlhkosti, vydatnějších srážkách a chladných nocích. Optimální teplota je 12 až 13 °C. Je to nejnebezpečnější choroba polních rajčat a v některých letech může zcela zničit úrodu.
Rajčata se pěstují na osluněném místě s dostatečným pohybem vzduchu, nikdy ne u vodních toků a ploch ani ve stínu stromů, vysokých plodin a budov. Pěstují se odolnější kultivary a napadené rostliny se včas a důsledně likvidují. Prostorová izolace od brambor je pravděpodobně bezpředmětná.
Závlaha rajčat
Rajčata se zavlažují kapkovou závlahou nebo zavlažovací hadicí. Omezíte tím smáčení listů; rostliny veďte tak, aby mezi nimi proudil vzduch.
Biologická ochrana proti plísni rajčat
Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub: rod Trichoderma, Penicillium a Pythium oligandrum; lze využít i bakterie rodů Bacillus, Streptomyces a Pseudomonas. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo při prvních příznacích a ošetření se opakuje po několika dnech, při nižším tlaku po 7–14 dnech. Zvolený prostředek lze ověřit v oficiálním registru. Začněte přesným názvem prostředku a ověřte jeho termín použití a podmínky pro rajčata.
Brambory: odrůda, výživa a ochrana hlíz
Podle náchylnosti odrůdy k plísni v nati a na hlízách se volí další opatření a intenzita přímé ochrany. Narašení či naklíčení sadby a včasná výsadba urychlují vývoj porostu, takže v době nástupu epidemie je porost odolnější a část výnosu je už zajištěná. Rizikové jsou údolní polohy s omezeným prouděním vzduchu, těžké půdy a pozemky u vod a lesů, kde porosty pomalu osychají. Choroba se objevuje nejdříve v zastíněných polohách a pod ovocnými stromy, kde listy zůstávají dlouho vlhké.
Vyrovnaná výživa podporuje odolnost porostu, významná je zásoba hořčíku a mikroprvků. Jednostranné přehnojení dusíkem vede k přebujení porostu a rychlejšímu šíření choroby. Spory se z natě smývají do půdy a infikují hlízy. Odolné oospory přežívají v půdě až čtyři roky; při čtyřletém odstupu brambor v osevním sledu tento zdroj infekce pravděpodobně není významný. Vyšší vrstva půdy nad hlízami a nahrnuté hrůbky brání tomu, aby srážky se sporami kontaminovaly hlízy přímo. Zdravotní stav natě proto nepovažujte za jediný ukazatel, že bude sklizeň v pořádku.
Při výskytu plísně v hlízách je vhodné sklízet později, aby se napadené hlízy rozložily v půdě. Problematické partie se ukládají na přechodné skládky a po projevení infekce se vytřídí; při vyšším výskytu hniloby není vhodné dlouhodobé skladování.
Další krok
Ověřte použití přípravku pro svou plodinu a před sklizní zkontrolujte ochrannou lhůtu.