Padlí révové: příznaky a načasování postřiku
Padlí révové se označuje také jako oidium. Bílý až šedobílý povlak se objevuje na listech, letorostech a bobulích. Zpočátku připomíná jemnou pavučinu. Později houstne a pokrývá se poprašekem konidií, kterými se choroba dále šíří. Napadené listy vadnou, odumírají a svinují se. Na letorostech zůstávají červenohnědé protáhlé skvrny, mírně vystupující nad povrch.
Proč bobule praskají
Po napadení přestávají povrchové buňky bobule růst, zatímco dužnina se dál zvětšuje. Napětí roztrhne pokožku a dužnina se semeny vyhřezne. Tento příznak se označuje jako semenná průtrž. Napadené mohou být také stopky bobulí a třapina hroznu. Poškozené bobule mohou následně osídlit jiné houbové nebo bakteriální patogeny. Rozpraskaný hrozen proto zkontrolujte také na další hniloby.
Dopad na víno
Padlí patří k nejvýznamnějším chorobám révy. Dříve se u nás nejvíce škodilo plísní, dnes jsou škodlivé výskyty padlí častější a ekonomicky závažnější. Možnými příčinami jsou klimatická změna a nižší obsah síry ve vzduchu po odsíření tepelných elektráren. Vína z napadených hroznů mají méně aromatických látek a cukrů, červená vína méně antokyanů.
Přezimování a jarní riziko
Původce padlí přezimuje jako mycelium v pupenech. Po vyrašení napadá mladé letorosty z infikovaných oček. Pohlavní stadium vytváří askospory, nepohlavní konidie.
Uzavřená, plně vyvinutá očka už infikovat nelze. Mycelium v očkách hyne při mrazu pod −15 °C. Chasmothecia vznikají v srpnu a září a snesou až −27 °C. Askospory se uvolní po zvlhčení; k infekci stačí 2,5 mm srážek a průměrná teplota nad 10 °C.
Kdy připravit ošetření
V lokalitách s pravidelným nebo časným loňským výskytem a mírnou zimou začíná signalizace dříve. Bez dostupné prognózy odpovídá tato situace fázi pěti až šesti listů, BBCH 15–16. V ostatních případech se ošetření zahájí až těsně před květem nebo krátce po odkvětu. Systém Galati–Vitis a metodu A. Muška lze využít také k signalizaci ošetření. Termín postřiku přizpůsobte místní signalizaci a povolenému použití přípravku.
Přímý monitoring je pravidelné vizuální hodnocení výsadeb, nepřímý využívá automatické meteorologické stanice. V ČR se nejčastěji používá systém Galati–Vitis. Z dat meteorologických stanic a vložených údajů o růstové fázi a dřívějších ošetřeních vyhodnotí nebezpečí plísně, padlí i šedé hniloby na další týden a doporučí ochranná opatření. Výstup modelu ukazuje jen riziko šíření, proto ho porovnejte s vlastní obhlídkou: sledujte skutečné napadení listů a hroznů a oba podklady použijte společně při volbě dalšího termínu.
Plíseň révová: olejové skvrny a postřik proti plísni révové
Plíseň révy působí Plasmopara viticola. Na listech se nejdříve objevují světle zelené, později žlutozelené, žlutavé a nakonec hnědé olejové skvrny. Na jejich spodní straně se tvoří husté, čistě bílé povlaky sporangioforů. Napadená pletiva odumírají a při silném poškození listy předčasně opadávají. Bobule hnědnou, sesychají a získávají kožovitý povrch, ale na rozdíl od padlí nepraskají. Plíseň infikuje bobule jen do velikosti 2,5 mm; později se dostane dovnitř přes poranění nebo stopku. Odumřelá květenství a mladé hrozny mohou zůstávat připojené ke keři.
Voda umožňuje další šíření
Infekce potřebuje současně původce, vhodnou teplotu a vlhkost. Riziko zvyšuje déšť, rosa, mlha i závlaha ovlhčující rostliny. Nejvíce škodí ve výsadbách u vodních toků a nádrží a v uzavřených údolích bez dostatečného proudění vzduchu. Během vegetace se opakuje více infekčních cyklů. Vhodné podmínky pro šíření představuje počasí s opakovaným střídáním dešťových srážek a teplých period; při opakovaných příznivých podmínkách může vzniknout epidemie a významné poškození, především neošetřovaných porostů.
Veďte záznamy o postřicích na jednom místě. Začněte zdarma.
Původce přezimuje jako oospory v napadených rostlinných zbytcích a později v půdě. Následují primární a sekundární infekce. Při sekundárním šíření přenášejí sporangia vodní kapky a vítr.
Preventivní opatření v porostu
Pozemek nemá být v blízkosti lesních porostů, vodních ploch a toků ani v uzavřených údolích. Jeho orientace má zajistit dostatečné oslunění, proudění vzduchu a rychlé osychání listů a hroznů. Půda má umožnit vyrovnanou výživu: správný poměr draslíku a fosforu zvyšuje odolnost, hnojení dusíkem má být vyvážené. Některé pěstitelské tvary vytvářejí mikroklima příznivé pro infekce a zhoršují účinnost ošetření. Zelené práce, tedy odlistění zóny hroznů, podlom, zakracování letorostů, odstraňování zálistků a zastrkování letorostů, snižují nebezpečí infekcí a umožní kvalitní pokrytí přípravky.
Kdy postřikovat proti plísni
Termín postřiku určete podle signalizace: statistické metody P. Šteberly, systému Galati–Vitis nebo metody A. Muška. Šteberlova metoda porovnává křivku kumulativních srážek od 1. května s prognostickým grafem pro sporadicko-kalamitní a kalamitní výskyt plísně. První infekci signalizuje pravidlo 3×10: 10 mm srážek za 24 (48) hodin, průměrná teplota vzduchu nad 10 (13) °C, minimální teplota nad 8 °C a letorosty dlouhé aspoň 10 cm.
Jak odlišit podobné bílé povlaky
U plísně je bělavý porost na rubu spojený se skvrnou na líci. Padlí vytváří moučnatý povlak také na horní ploše listu a na bobulích. Vlnovník révový způsobuje puchýře s hustou plstí na spodní straně. Ta postupně hnědne. Příznaky plísně jsou charakteristické a obtížně zaměnitelné, příznaky padlí zcela nezaměnitelné. Při prohlídce proto vždy otočte list a porovnejte oba povrchy.
Šedá hniloba hroznů: postřik a plán sklizně
Šedou hnilobu vyvolává Botrytis cinerea. Napadené bobule hnědnou a za vhodné vlhkosti se pokrývají šedým myceliem. Kompaktní hrozny zadržují vlhkost mezi dotýkajícími se bobulemi. Poranění slupky krupobitím, obaleči nebo praskáním usnadňuje vstup infekce. Letorosty napadá už ve fázi tří až šesti listů; vadnou a odlamují se. Při prohlídce rozevřete hrozen a zkontrolujte i jeho vnitřek.
Postřik proti hnilobě hroznů: prevence a termín zásahu
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutné provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby. Zelené práce zvyšují v zóně hroznů proudění vzduchu a oslunění; hrozny rychleji osychají a fungicidní ochrana je účinnější. U posledních zásahů ověřte ochrannou lhůtu vůči plánované sklizni. Odlistění zóny hroznů se provádí nejlépe brzy po odkvětu, nejpozději 4–5 týdnů před sklizní. Účinnost fungicidu závisí na dobrém pokrytí; to ovlivňuje listová stěna a růstová fáze.
Houba infikuje květy a zůstává v klidu do pozdní části sezony, kdy v bobuli stoupne koncentrace cukru. Původce přetrvává na nedokonale opadených květních čepičkách, na zbytcích hroznů a třapin a na napadených listech a letorostech.
Dopady na zpracování úrody
Napadení ovlivňuje také mošt a víno. Enzym lakáza podporuje oxidační změny, zhoršuje se barva a aroma. Mohou vzniknout problémy při kvašení a čiření. Hrozny napadené plísní šedou by neměly být použity pro výrobu vína. Pokud jsou při sklizni hrozny viditelně napadeny, vytřídí se a zpracují zvlášť. Zdravotní stav sklizňové partie sdělte vinařství ještě při předání.
Ušlechtilá hniloba se objevuje na zralých hroznech jen za specifických podmínek prostředí a počasí.
Další krok
Navazujte postřikovým plánem révy a ověřte povolené použití vybraného přípravku.